|
|
Možnosti odstranění zápachu na stokové síti
Šlechtová, Tereza ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je zpracovat rešerši o možnostech regulace zápachu na stokové síti. V úvodní části práce jsou uvedeny legislativní předpisy, týkající se problematiky zápachu. Následuje popis příčin vzniku zápachu a metod, kterými lze sulfan odstranit z kanalizační atmosféry nebo přímo z odpadní vody. V další části se práce krátce věnuje vyhodnocení dotazníku rozeslaného provozovatelům kanalizačních sítí, který byl zaměřen na příčiny vzniku, kontrolu a možnosti řešení zápachu na stokové síti. Praktická část práce je zaměřena na konkrétní území, na kterém jsou problémy se zápachem. Na tomto území se pomocí dávkování chemikálie do odpadní vody sleduje úbytek sulfanu. Z dat je následně zpracováno vyhodnocení, které slouží jako možné doporučení pro provozovatele.
|
|
|
Možnosti odstranění zápachu na stokové síti
Žíla, Radim ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti odstranění zápachu na stokové síti. V první části rešerše je popsáno, jak je obecně zápach vnímán a jakými legislativními předpisy se jeho množství v ovzduší reguluje. Druhá část rešerše se věnuje problémům vzniku zapáchajícího sulfanu na stokové síti. V této části je popsán vznik sulfanu jakožto hlavní složky zápachu. Dále jsou popsány metody pro jeho odstranění a způsoby, kterými se zápach měří. Praktická část se zabývá laboratorním testováním předem vytipovaných náplní za účelem stanovení jejich schopnosti odbourat zapáchající sulfan. V druhé části je provedeno on-line měření za účelem stanovení příčin vzniku sulfanu v dané lokalitě.
|
|
|
Eliminace zápachu na stokové síti
Novotný, Jiří ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na eliminaci zápachu ve stokovém systému. V práci je obsažena rešerše problematiky vzniku, kontroly a nebezpečí sulfanu pro člověka a stokový systém. Dále jsou popsány metody odstranění sulfanu z vody, ze vzduchu a podrobně jsou popsány vybrané sorbenty. Praktická část se zabývá testováním sorbentů na odstranění sulfanu v laboratorním prostředí. V praktické části je také řešen zápach na konkrétním území pomocí sorpce na kanalizačních filtrech. Z měřených dat a z výsledků laboratorních rozborů jsou vyhodnoceny souvislosti vzniku zápachu a je uvedeno doporučení pro provozovatele.
|
|
|
Stanovení koncentrace pachových látek v intenzivním chovu drůbeže na hluboké podestýlce
HRUŠKA, Jiří
S rostoucí intenzifikací zemědělské výroby také narůstá produkce emisí pachových látek, jež jsou produkovány zejména v živočišné výrobě. Tato bakalářská práce je zaměřena na monitorování emisí zápachu vznikající v intenzivním chovu drůbeže na hluboké podestýlce. Měření byla provedena ve výkrmové hale brojlerů nacházející se na Farmě u lesa v Sudoměřicích u Bechyně. Vyhodnocení sledovaných emisí proběhlo v průběhu roku 2019. Odebírané vzorky byly vyhodnoceny pomocí dynamické olfaktometrie, která je dle normy ČSN EN 13 725 referenční metodou pro stanovení vyhodnocení emisí pachových látek z chovů hospodářských zvířat. Výsledné hodnoty emisí zápachu se pohybovaly v rozmezí 0,02 až 0,27 OUE . ks-1 . s-1. Výsledky byly porovnávány s doporučenými emisními hodnotami uvedenými v referenčním dokumentu BREF a lze tvrdit, že vyprodukovaný zápach z Farmy u lesa se pohybuje v nízkých hodnotách.
|
|
|
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Cílem práce je pomocí literární rešerše zmapovat současné znalosti o vlivu pachové preference na reprodukční úspěch u savců se zaměřením na hraboše. Jako asortativní párování je označována každá forma nenáhodného párování. Většinou je tím ale myšlena situace, při níž se častěji párují jedinci, kteří mají podobné fenotypy. Opakem je pak situace, kdy se častěji párují jedinci s odlišnými fenotypy. To je pak někdy označováno jako negativní assortativní nebo disasortativní párování. Tato studie se zabývá především párováním nenáhodným podle tělesných pachů. Ty jsou u živočichů spojené především s geny pro hlavní histokompatibilní komplex (MHC), který hraje klíčovou roli v imunitním systému. Produkty genů MHC, které se nacházejí v různých sekretech těla, spoluvytvářejí specifický pach každého jedince. V rešeršní části byly hledány odpovědi na následující otázky: Jak je vybírán partner k rozmnožování? Je častější asortativní nebo disasortativní párování? Jaké informace zprostředkovává tělesný pach? Jakými kanály je pachová informace vysílána a jakými přijímána? Jak je řešeno testování pachové preference v laboratorních podmínkách? V praktické části je představen plán vlastního experimentu, ve kterém bude hrát hlavní roli T-labyrint ke stanovení pachové preference. V laboratorních podmínkách budou mít hraboši na realizace celého procesu dostatek času.
|
|
|
Somatická práce: Jak se lidé vztahují k čichovým prožitkům na příkladu cizinců v ČR
Zídková, Kateřina ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Tesárek, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá smyslem čichu, a jak se k němu vztahujeme v našich sociálních životech. Věnovala jsem se tomu, jakým způsobem probíhá somatická práce, což je pojem, který definovali Vannini a Waskul (2008) jako proces, jak lidé vytváří smysl vnímání, a jak se poté vztahují k jeho významům. Smyslové vnímání totiž není něco, co se jen tak děje, ale je to interpretativní proces, který podléhá socializaci. Na základě 8 kvalitativních rozhovorů a 5 navazujících čichových deníků jsem pomocí hermeneutické analýzy identifikovala, jak a v jakých situacích cizinci v České republice se smyslem čichu pracují. Nejčastěji je to v situacích spojených s jídlem, místem, přírodou a lidmi. Každou z těchto situací rozebírám v samostatné kapitole. Somatická práce probíhá v souladu se sociálním řádem, v rámci kterého jsou vyjednávána pravidla pro nakládání s pachy. Dále jsem se tedy zabývala tím, jak tento řád v souvislosti s pachy funguje. Také jsem popisovala, jak pachy souvisí s pamětí a vzpomínkami, a jaký význam mu lidé ve svém životě přisuzují.
|
|
|
Možnosti odstranění zápachu na stokové síti
Šlechtová, Tereza ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Cílem práce je zpracovat rešerši o možnostech regulace zápachu na stokové síti. V úvodní části práce jsou uvedeny legislativní předpisy, týkající se problematiky zápachu. Následuje popis příčin vzniku zápachu a metod, kterými lze sulfan odstranit z kanalizační atmosféry nebo přímo z odpadní vody. V další části se práce krátce věnuje vyhodnocení dotazníku rozeslaného provozovatelům kanalizačních sítí, který byl zaměřen na příčiny vzniku, kontrolu a možnosti řešení zápachu na stokové síti. Praktická část práce je zaměřena na konkrétní území, na kterém jsou problémy se zápachem. Na tomto území se pomocí dávkování chemikálie do odpadní vody sleduje úbytek sulfanu. Z dat je následně zpracováno vyhodnocení, které slouží jako možné doporučení pro provozovatele.
|
|
|
Možnosti odstranění zápachu na stokové síti
Žíla, Radim ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na možnosti odstranění zápachu na stokové síti. V první části rešerše je popsáno, jak je obecně zápach vnímán a jakými legislativními předpisy se jeho množství v ovzduší reguluje. Druhá část rešerše se věnuje problémům vzniku zapáchajícího sulfanu na stokové síti. V této části je popsán vznik sulfanu jakožto hlavní složky zápachu. Dále jsou popsány metody pro jeho odstranění a způsoby, kterými se zápach měří. Praktická část se zabývá laboratorním testováním předem vytipovaných náplní za účelem stanovení jejich schopnosti odbourat zapáchající sulfan. V druhé části je provedeno on-line měření za účelem stanovení příčin vzniku sulfanu v dané lokalitě.
|
|
|
Vliv emisí prachových částic a pachových látek z intenzivního výkrmu drůbeže na životní prostředí v okolí chovu.
COUFAL, Marek
Tato diplomová práce se zabývá zhodnocením vlivu pachových látek a částic z intenzivního chovu drůbeže na životní prostředí. Měření bylo provedeno na rodinné farmě U lesa na jaře a na podzim v roce 2017. Výkrm brojlerů zde probíhá ve čtyřech výkrmových halách s celkovou kapacitou 103 000 ks. Drůbež je na farmě vykrmovaná 238 dní během kalendářního roku po 7 turnusech. Odběr vzorků byl proveden z jedné z těchto hal. Naměřená hodnoty u pachových látek se pohybovala od 59 /m3 až po 215 /m3. Rozsah výrobní měrné emise se byl mezi 0,013828 až 0,298366 (//s). Vyhodnocení pachových látek bylo provedeno metodou dynamické olfaktometrie dle normy ČSN EN 13 725.Prachové částice frakce PM10 byli naměřeny v rozmezí 0,061 mg/m3 po 0,0765 mg/3. Částice frakce PM2,5 vykazovaly hodnoty 0,042 mg/m3 po 0,1535 mg/m3. Pomocí metodiky pro měření prachových částic byla zjištěna výrobní měrná emise částic PM10 mezi 0,0000179 až 0,0001094 (mg/ks/s) a PM2,5 0,0000642 až 0,0001672 (mg/ks/s). Tato data byla porovnána s příslušnými imisními limity dle přílohy č. 1 k zákonu o ovzduší č.201/2012 Sb., imisním pozadím v lokalitě a byla pro ně vypracována rozptylová studie.
|
|
|
Eliminace zápachu na stokové síti
Novotný, Jiří ; Malaník,, Stanislav (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na eliminaci zápachu ve stokovém systému. V práci je obsažena rešerše problematiky vzniku, kontroly a nebezpečí sulfanu pro člověka a stokový systém. Dále jsou popsány metody odstranění sulfanu z vody, ze vzduchu a podrobně jsou popsány vybrané sorbenty. Praktická část se zabývá testováním sorbentů na odstranění sulfanu v laboratorním prostředí. V praktické části je také řešen zápach na konkrétním území pomocí sorpce na kanalizačních filtrech. Z měřených dat a z výsledků laboratorních rozborů jsou vyhodnoceny souvislosti vzniku zápachu a je uvedeno doporučení pro provozovatele.
|
host ::
RSS.